Několik důvodů proč dát přednost zrovna zábleskovým světlům před systémovým bleskem, nebo levnějšími daylight ...
V minulém článku jsme probrali , jak lze vylepšit vlastnosti systémového blesku, tak aby se dal co nejlépe využít i ve studiu. Bohužel jsou zde jen omezené možnosti. Dnes bych se věnoval spíše druhé stránce věci. Hlavní nevýhody systémového blesku oproti studiovému záblesku při použití ve studiu jsou tyto:
- dlouhá doba znovu-nabití
- nutnost časté výměny baterií
- malý výkon
- nedostatečná difúze
- omezené škála příslušenství
- malá odolnost
- zcela chybí pilotní světlo !
Můžeme to shrnout asi takhle: při vyšším výkonu (srovnatelném se slabším zábleskovým světlem) se doba znovunabití prodlužuje a navíc většinou chybí pořádná signalizace (jiná než malá ledka na těle blesku) což vede k tomu, že pokud nemáme blesk nazazený přímo na fotoaparátu a fotíme rychle za sebou. Ztrácíme úplně kontrolu, zda se už blesk dobil a část fotografií je tím pádem pod-exponovaná. Další problém je, že když jsme "v nejlepším" blesk nebleskne vůbec a musíme běžet vyměnit baterie (modelku pak už do stejné pózy většinou nedostaneme). Pokud se snažíme o lepší difúzi a nasvícení, např. celé postavy, jsme omezeni určitým clonovým číslem, nad které již nejsme schopni zaclonit. Tím že výboj blesku je díky konstrukčním vlastnostem poměrně výrazně fokusován (oproti reflektorům, deštníkům a softboxům u zábleskových světel), tak se ani při použití nejlépe konstruovaných soxtboxů pro systémový blesk viz: http://www.photoneurope.cz/nabidka/prisluenstvi-systemovych-blesk/visico-softbox-pro-extern-blesk-40x40/
nedá dosáhnout tak dokonalé difůze jako u klasického světla se softboxem. Střed bude vždy o dost intenzívnější oproti okrajům. Možnožnosti příslušenství jsem zmiňoval již minule, víceméně jde jen o různou míru difúze. Dále je třeba si uvědomit, že studiový záblesk vydrží i poměrně drsné zacházení v podmínkách profesionálních fotoateliéru, vydrží nějaký ten náraz, popř. většinou přežijí, když někdo v zápalu focení porazí stativ se světlem a softboxem atd….. systémový blesk to bohužel většinou nepřežije bez úhony. Ještě víc by při zátěžové zkoušce trpěla vnitřní konstrukce systémového blesku, která nemůže být na provoz ve fotostudiu dimenzována. Nepřítomnost pilotní žárovky pak vede k tomu, že nikdy předem nevíte, jak bude výsledná fotografie vypadat…tím pádem vás mohou velice nepříjemně překvapit např. stíny v obličeji modelky...
Závěrem tedy mužeme jen konstatovat, že ze systémového blesku se nikdy plnohodnotný studiový blesk udělat nedá.
Ještě pár řádek o porovnání zářivek s denním světlem se systémovými blesky.
Daylight je ideální v případě, že potřebujete například fotografovat produkty menších rozměrů pro potřeby e-shopu a podobně. U produktů je velká výhoda v tom, že můžeme používat stativ a nejsme tedy omezeni expozičním časem. Ideální sestava na focení produktů je například tato: http://www.photoneurope.cz/nabidka/trvala-svetla/et-402-kit-2x350-w/
Trvalé denní světlo se nechá určite využít i při figurální a portrétní fotografii, zvláště pokud milujete měkké světlo. Jediný problém je ve výkonu zářivek s denním světlem. Na portrét se nechají použít například dvě tyto patice: http://www.photoneurope.cz/nabidka/trvala-svetla/e27-4x-objimka-na-ctyri-arovky-s-drakem-detniku/ pro celkem 8 ks zářivek s denním světlem (běžný výkon 150 W) Dostanete se tedy na na celkový výkon 1200 W, což pro potřeby portrétu stačí, ale celá postava při zachování rozumné hodnoty ISO (100-200) vyfotografovat kvalitně nedá. Pokud by jsme výkon zvyšovali úměrně potřebám figurální fotografie, bylo by to už v podstatě dražší, než nákup studiového zábleskového světla. Ceny zábleskových světel zde: http://www.photoneurope.cz/nabidka/studiove-zablesky-svetla/
Daylight jsou vhodné také pro natáčení videa.
Nebojte se zábleskových světel.
Poměrně často se setkáváme i s tím, že fotografové, kteří nemají se záblesky zkušenost raději volí nevhodné zdroje trvalého světla pouze proto, že mají strach že nevidí jak vlastně bude výsledná fotografie vypadat. Tato obava je ale zcela neopodstatněná. Každé závleskové světlo má tzv. pilotní žárovku. Tato žárovka má obvykle dva režimy použítí (pokud ji nenecháme vypnutou). Jsou to proporční a 100% režim. Pokud používáme více než jedno zábleskové světlo současně, je určitě nejlepší použít proporční režim. Když to zjednodušším, tak funkce proporční režim znamemená, že spřahneme ovládání výkonu záblesku s ovládáním síly pilotní žárovky. Když tedy přidáváme, nebo ubíráme výkon záblesku, svítí pilotní žárovka silněji, nebo slaběji ve stejném poměru, jako je nastavený záblesk. Na modelu tedy vidíme dominantní sinější stíny od světla, které má nastavený vyšší výkon a úměrně potlačené stíny světla(světel) s nižším výkonem. Vidíme stíny tedy přesně tak, jako budou vypadat na výsledné fotografii. Tedy úplně stejně, jako kdyby byl model nasvícený trvalým zdrojem světla. Nemusíme tedy mít obavu, že se zábleskovým světlem bychom neuměli zacházet. 100% režim se používá v případech, že je kolem např. silný zdroj slunečního světla (venku, nebo od okna atd.) a slabý stín v proporčním režimu by byl špatně vidět. Nebo když potřebujeme více světla pro zaostření, či chceme z nějakého důvodu fotografovat pouze na světlo pilotní žárovky. Světlo pilotní žárovky je oproti vlastnímu záblesku tak slabé, že ho záblesk přebije, v podstatě "vygumuje", takže barevnou teplotu fotografie světlo žárovky v podstatě neovlivní.
Zde je fotografie zábleskového světla vyšší třídy PHOTON Millennia NEW professional. Ve střední části se nachází plynulý ovladač síly záblesku v rozsahu 1/32 - 1/1 - plný výkon. Nad ním je digitální display usnadňující orientaci a vpravo tlačítka pro aktivaci fotobuňky, nastavení režimu pilotní žárovky a způsobu regulace. Ve spodní části je vidět komfortní polohovací páka, pro snadné nastavení a zafixování úhlu záblesku i při použití největších softboxů.
V příštím článku se zaměřím na výběr správného výkonu zábleskových světel v závislosti k rozměrům fotoateliéru a způsobu použití.